Extra fakta:

Jeho tělo je pokryto svalstvem, jizvami z bojů a různými tetování na zádech, v lidské podobě má na zádech velkého černého draka jenž značí jeho přezdívku i Erb. Vysoký zhruba 195cm, jeho dračí podoba je mnohem mnohem větší než samotného krále nebo královských potomků. Jeho dračí vzhled je úchvatný, černozlatý barvy nosí na sobě, většina okrajů jsou zlaté, nad hlavou mezi jeho rohy nese zlatou dračí korunu ve tvaru hvězdy jako znamení ochrany Natury. Jeho dlouhá křídla jsou na některých místech lehce protrhané díky soubojům kterými jsi prošel.

Silné stránky:

Velice kvalitní bojovník který zvládne bojovat s mečem, kopím či snad sekyrou. Vytrvalost v lidské podobě, bojeschopnost a boj do posledního dechu. Diplomatická i válečná cesta, patří mezi jedny z nejlepších válečných vojevůdců.

Slabiny:

Mezi jeho největší slabinu patří dračí podoba, je sice jeden z největších draku ale zároveň ho to hrozně moc vyčerpává. Když je více jak sedm hodin v dračí podobě tak ho to vyčerpá takovým způsobem že pomalu prospí další čtyři dny aby se z toho zotavil, hold je to oběť za to aby mohl chránit svou zemi.

Hector Diodorus Démon Floren

Věk: 45 let

Fc: Eric Bana

Přezdívka: Černý Drak, Krotitel Koní

Rasa: dragonis -Terrais

Původ: Natura

Postavení: Ochránce/Strážce Natury, Velitel Naturské Armády, Princ

Práce: Strážce Natury

Orientace: heterosexuál

Pohlaví: muž

Koníčky

Jízda na koni, šerm, pěstní souboje, vytrvalostní běh, cvičení, starání o svého koně. Mezi jeho nejoblíbenější koníčky patří malování, rad vystihuje v malbách bitvy nebo nějaký krásný slavnosti, volnočasově se tomu věnuje neustále pokud není na cestách, hlavně ve svém městě.

Strach

Rozpad Natury, uvržení jeho lidu do stínu, obavy z otročení Natury či snad samotné vypálení, strach ze smrti svých blízkých. Jedna z jeho nočních můr je kdyby se všichni draci spojí proti nim aby je mohly vyhubit. Strach ze smrti, spíše co je za smrtí jestli posmrtný život nebo nová etapa života ? To byla vždy pro něj otázka, ne že by se bál umřít spíše se ho děsilo co se za tím neprobádaným děje. To je to co ho děsí, jestli bude po smrti něčí otrok.

Co má rád:

Víceméně má všechno rád až na pár výjimek ale co nejvíc má rád je pocit bezpečí svého lidu, krajiny a domova. Malby, historii ze které se snaží ponaučit. Sochařství, obdivuje celkově i architekturu. Písně jenž zní o jeho zemi i když by šlo o nějakou politickou skladbu milerád si ji poslechne. Broušení meče, kopí a čištění svého štítu společně s mečem i kopím. Miluje volnou zvěř, moře a déšť.

Co nemá rád:

Ubožáky jenž si myslí že mohou mít víc než ti ostatní. Nemá zrovna dvakrát ve velký lásce ostatní rasy, možná to bude tím že si o sobě všichni myslí že jsou něco víc ale vyjde s nimi když je potřeba. Nemá rád povýšený osoby, ani ty který se považují za nějakého prince.

Hector je milý muž, možná taky proto dělá tu práci co dělá aby mohl všechny chránit před nebezpečím který by mohlo z venku přijít. Velice obětavý při pomoci všem jenž to potřebují. Je chrabrý, čestný a splňuje vždy sliby jenž slíbí. Se svým lidem hovoří mírumilovně a obezřetně. Nechce si lid poštvat proti sobě a proto diskrétnost je na místě. Je uctivý vůči všem Princům a Princeznám či samotným králům, nedovolil by si před nimi říct nějaké špatné slovo nebo něco negativního pokud to nebylo nutné. Rád dává dary který by mohl přijmout pomalu kdokoliv, je rozdávačný, udělal by všechno pro všechny i kdyby nic neměl.

V deseti letech ho začal jeho strážný učit boji, jeho otec si přál aby z něj vyrostl udatný muž a proto ho začal cvičit v různých podmínkách. Během deště, bouřek, zimy i veder. Nebylo to lehké období ale když otec viděl že se stále nechával od svého bratra ubližovat nebo týrat tak musel nějak zarazit tohle zlomyslné chování jeho prvorozeného syna. Otec ani na něj nespoléhal, nemohl změnit rozhodnutí jaký dal při narození svého prvního syna aby zdědil korunu, přitom chtěl se odvděčit svému druhorozenému aby taky z něho něco bylo, možná víc než prvnímu. Jen bohové si přejí takové osudy pro mladé muže, válečníky nebo samotný vladaře. Ještě před tím než nastoupil do učení na akademii tak byl na dva roky vyhnán sám do divočiny aby se připravil co mu život, příroda může nachystat nevědomky. V jedenácti letech opustil domov nebo spíše ho otec odvlekl, když mu nalhal že pro něj má překvapení a zavázal mu oči. Cesta trvala, zhruba pár hodin možná i více nepamatoval si to a náhle byl odstrčen z koně na zem, upadl rovnou na břicho než se stačil vzpamatovat co se děje rozvázal si šátek přes oči. Vyhrkly ihned slzy, začal křičet otče aby ho zde nenechával samotného. Byla tma, pěkně hustá tma ani hvězdy na obloze nebyly k vidění. Jediný co měl poblíž sebe byl otcův meč který byl ale tupý, co s ní měl dělat ? 

Když se bezpečně dostal domů ačkoliv to trvalo pomalu půl roku tak se nakonec dostal, matka ho ihned objala a otec na něj byl velice opravdu pyšný. Meč od krve, syn taktéž a s jizvou tak jak se patří. Chtěl z něj udělat válečníka který pomůže s bratrovou vládou aby chránil zemi protože jeho bratr toho určitě nebude schopen už teď to cítil ve svých starších kostech. Následně byl čtrnácti letech byl poslán na akademii aby se naučil všemu potřebnému, aby nebyl jen vychrtlík který nic neumím. Na akademii se učil historii, šerm, jezdectví, sebeobranu i etiketu aby mohl být vhodný Princ. V posledním ročníku potkal jednu velice překrásnou dívku, zamiloval se do ní na první pohled byla o rok mladší a nikdy ji předtím neviděl ale jeho srdce se rozehřálo když spatřil anděla přímo na zemi. Velice pěkná žena to byla, milá i sebevědomá. Ideální partie pro kluka co ještě nepoznal teplo ženy ale jako kdyby si osud nepřál aby ji mohl mít. Ihned jak se to dozvěděl jeho bratr po ní šel, během třech týdnu nastala svatba a Hector opět sám. Ale kdyby to bylo jinak tak by neměl tak rozšířenou rodinu, párkrát proti svému bratrovi pozvedl meč když otec žil. Aby nečelil jejich otec toho že se ho vlastní synové vraždí udělal razantní a následný krok. Jmenoval svého staršího syna pravého dědice a druhorozenu věnoval prestižnější postavení. Věnoval mu žezlo na ochranu země, korunu dostal bratr ale ne všechny klenoty. Oba dva mají stejnou váhu. Hector otce nechtěl zklamat během pár let se z něj stal svalnatý muž jenž si prošel krutými boji aby chránil svou zemi před nepřáteli, vnitřní politiku nechal pro bratra ale je schopen se zastat jakýkoliv úřadu kdyby bylo třeba. Oddělil se od svého rodu, odtahl se respektive. Vlastní nový Erb, vlajku i své město které nechal vybudovat. Má vlastní palác nebo spíše město ve kterém menší trůnní sál a v poklidu zde odpočívá když je mír a nic nehrozí. Za celý život se proměnil na draka čtyřikrát, z toho jednou to mělo katastrofální následky pro dost nepřátel.

Když se narodil Hector byl ihned ve svém dětstvím terčem svého staršího bratra, jednou se ho pokusil vyhodit z okna aby měl opět rodiče pro sebe jenže tomu se nikdy nestalo. Strážný který u něj byl aby hlídal mladého Prince byl ve skutečně blízká osoba jejich otce a ihned si ho oblíbil při narození, takový strýc i když ta role pro něj nebyla hlavní ani ideální. Jak Hector začal postupně dospět tak si získal vskutku zajímavý přezdívky, ve svých osmi letech byl schopen zkrotit neskutečného oře, bojovný, nezkrotný a velice mohutný, žádný muž ani žena nedokázaly takového koně zkrotit až na mladého Prince který k němu přišel aniž by něco řekl, kůň se zklidnil. Jemně hlavou drcl do jeho ruky, vycítil z něho jiné úmysly než měli ti předchozí co se pokoušeli k němu dostat. Princ byl fascinován Shirským koněm který stál přímo před ním, jeho černohnědá barva dávala najevo dominanci. Byl obrovský, mladý Prince mu ani nedosahoval k tělu jak měřil tolik, bylo to přátelství na první pohled. Hector ho začal drbat za ušima když se tak nakláněl nízko hlavou k němu a Shirák ho na to pěkně olíznul na tváři. Roky utíkají jako voda v řece, nic se nepozastavovalo. Krom toho že si jeho bratr vždy našel způsob jak mu nějak ublížit, chtěl se ho jednoduše zbavit aby měl všechno jenom pro sebe ale stále marně.

K čemu mu byl, i tak se když se pomalu vzpamatoval z tohoto šoku tak popadl meč a začal se k němu modlit ať mu bohové odpustí za jeho prohřešky jako bylo narození. Jako znamení z nebes přišlo rozsvícení hvězd na obloze aby se necítil tak sám. Musel si najít útočiště kde hodlal přežít, mohl komunikovat s přírodou, možná to byla ta zkouška vrátit se zdráv domů díky přírodě i tak si na něj ovšem našla nástrahy. Vyhladovělý vlk kterému bylo úplně jedno jestli to je princ nebo ne, kručení vlčího břicha bylo slyšet na míle daleko. Když zaslechl po dvou dnech hledání cesty domů za sebou vrčení tak se pomalu otočil. Mohutný černý vlk, jeho oči byly tak žluté a vražedné že ho na chvíli polil strach a mráz po zad. Nechtěl mu ublížit ale jakkoliv udělal krok dozadu tak se o jeden krok vlk přiblížil a náhle na něj zaútočil, vlk ve skoku se zahryzl do jeho ramene a Hector řval tak strašnou bolestí kdy jeho tělo nebylo vůbec vycvičeno k takovému stavu. Jediná zbraň co měl poblíž u sebe byl tupý meč kterým se pokoušel špičkou propíchat jeho hustou kůži ale marně. Vlk se do něj opět zahryzl, div že mu neukousl celou ruku nebo maso ale Hectorovi se povedlo nakonec zasáhnout špičkou čepele vlka do oka aby od něj odtáhl. Kolovala v něm krev a odolnost draka který zapříčinila aby od něj bylo odtrženo jakýkoliv maso.