Koníčky

Jízda na koni

- tu si oblíbil zejména díky tomu, že jakmile se jezdit naučil, byla a je to jistá forma relaxu pro mysl i tělo, navíc může kdykoli na projížďku vytáhnout některého ze svých sourozenců, s nimiž tak získá drahocenný čas jen jeden na druhého.

Rád trénuje psi

- miluje to od chvíle, kdy mu rodiče dovolili jako malému klukovi zachránit a vytrénovat si velmi slabé vlče - nyní je jeho vlkovi 8 let a je to stejně věrný čtyřnohý mazlíček jako pro ostatní bytosti psi. Jen tedy budí mnohem větší respekt. Neboť tato psovitá šelma si nikdy nedá 100% říct, co má a nemá dělat. Vždy je jistá část jeho autonomní a myslí sama za sebe - například při obraně pána neuposlechne rozkazu, že stačí, dokud to sám nevyhodnotí jako již pominutou hrozbu - i takový dokáže Áres být.

Šerm

- miluje možnost tance plného nebezpečí « a přesně tak i vnímá šermování. Například jeho sestra si zajisté dobře pamatuje, že jí vždy vytahoval do hodin šermu se slovy: "Taneční mistr a jeho hodina nás čeká..."

Diplomacie

- velmi se zajímá v zákonech a udržování stávajících, či získávání nových spojenectví. V tomto ohledu je velmi zkušený a flexibilní. Vždy přijde s nápadem, jak vyhovět oběma stranám. Je to šikovný a zručný diplomat, proto byl celý minulý rok místo školy na diplomatických cestách pro svou rodinu. Několikrát s otcem či matkou, poté už velmi duchaplně i zcela sám. Rád se v tomto ohledu zdokonaluje...

Co má rád:

- Miluje čokoládu, psy, koně, vlastně přírodu celkově...

- Velmi mu záleží na blahu poddaných, když potom vidí, že se mu něco s pozitivním přístupem podařilo prosadit, hřeje ho to u srdce.

- Mimo Naturu se mu velmi líbilo i v zemi emathis a mensis, airlis či freis.

- Knihy - miluje je!

- Rád tráví hodiny v korunách stromů čistě za účelem pozorování přírody - zbožňuje pocit, že je její součástí.

Co nemá rád:

- Nemá rád ponížení, ani nadřazenost, ač se tím speciálně jeho rasa vyznačuje.

- Vyhýbá se bytostem stínů, pokud jimi není přímo konfrontován, nebo s nimi nemusí řešit nějakou úředničinu týkající se jejich zemí a spolupráce...

- Nechutná mu maso - asi je to jeho rasou, avšak pokud vyloženě netrpí hlady, vyhýbá se mu.

- Lidskou krev pije s menším sebezapřením, pokud vyloženě neví, že mu ji ten člověk poskytl dobrovolně - je zvyklý za přísun krve daného člověka odměnit.

Raphael Osiris Kerim Floren

Věk: 20 let

Fc: Richard Madden

Rasa: dragonis -Terrais

Původ: Natura

Postavení: princ Natury - 2. v pořadí

Ročník: 5. ročník

Orientace: bisexuál

Pohlaví: muž

Fobie

Bojí se vody

- jednou se ho pokusili utopit, poté co jej popálili a přes dotek mu navyšovali tělní teplotu, z plic mu jeden ze vzdušných draků vytlačil vzduch, aby nemohl volat o pomoc. No jediný strach, který si z toho odnesl, je strach z vody, respektive utonutí.

- A také strach, že jednou přijde o svou magii zcela a doopravdy ho někdo jednoduše zabije - proto tajně chrání lidi; jednou pocítil bezmoc, jakou v jeho očích zažívají doslova každý den...

Extra fakta:

- Patří ke vzbouřencům - v jejich řadách je znám pod přezdívkou Falcon (to jest bytost, která má kontakty se vzbouřenci napříč zeměmi)

- Vlastní od vlčete svého nyní osmiletého vlka Árese - můžete ho tedy vidět různě po škole, je na Rapha fixovaný.

- Pokud chce, dokáže vyvolat zemětřesení a v boji s využitím magie se nebojí použít jakékoli prostředky.

- Je to vegetarián.

- Na zápěstích má viditelné jizvy od popálenin, sem tam zakašle.

- Vpředu má tři světlé prameny vlasů.

- Předešlý rok nebyl ve škole, ale na diplomatických cestách se svou rodinou nebo ji reprezentovat; dostal tehdy od školy výjimku, a tak se nyní vrací dostudovat.

Silné stránky:

- Kresba a malba.

- Diplomacie a v jistém slova smyslu i sebedůvěra.

- Patří mezi nejlepší jezdce na škole; rozhodně mu není cizí ani meč a vlastně jakýkoli boj « kdyby nebyl cenným diplomatem jejich rodiny, pravděpodobně by z něj byl rytíř.

Slabiny:

- Rozhodně jeho sourozenci.

- Též je mu přítěží v mnohých situacích až přílišný smysl pro povinnost a rovnost. • Špatně rozeznává fialovou barvu, vnímá ji spíše jako červenou či modrou.

- V jistých tématech je velmi impulzivní - umí to ukočírovat, pokud musí, ale když ne, nechtějte vidět to rodeo...

- Má hyperflexibilní klouby na nohou (zejména kolena) - při špatném pohybu mu vypadávají z kloubů a zažívá silnou bolest, než se mu šlachy a vazy zase uklidní.

Raph je na první pohled velmi milý a vstřícný člověk. Jeden by do něj neřekl, že je to princ natolik zásadový, jak ho popisují veřejnosti jeho rodiče. A ačkoli si vždy najde mezeru v nastavených pravidlech a tím prakticky zůstane netknutý, celý jeho život a chování se točí kolem pozice, kterou si získal ihned po narození. S přáteli je to velmi zábavný, veselý a živý člověk, který ale umí změnit celou situaci pouhými několika slovy, je-li něco, co by chtěl řešit spíš. Vždy je u něj na prvním místě spokojenost většiny - tedy minimálně kdyby měl jednou usednout k moci, řídil by se tím, že vyjít vstříc, co nejvíce poddaným by bylo v zájmu všech. Ovšem zde narážíme na problém, který má s rodiči - pro něj jsou poddaní i lidé žijící v jejich zemi. Vlastně ve všech zemích.. Vystupováním je velmi jistý, ve škole je cenným studentem - zejména kvůli tomu, že se škola nachází v jeho zemi žeano... - avšak nikdy nesázel pouze na to. Snaží se najít kompromisy v jakémkoli problému. Nemá předsudky vůči komukoli, ač veřejně samozřejmě na oko podporuje roidnnou ideologii, která jaksi nezahrnuje křížence a obyčejné lidi. Řekla bych, že se jedná o sympatického a velmi charismatického mladého muže, který velmi brzy umí v druhých vyvolat pocit, že jsou s ním v bezpečí << a na jednu stranu opravdu jsou. Jen byste si měli dávat pozor. I on má oči a uši a to, co je mezi nimi, umí vše, co zaregistruje, použít pro vlastní účely. Závěrem by se dalo pouze vypíchnout, že mu není cizí jednání v afektu, celá jeho jednání se totiž velmi točí kolem emocí a vnitřních konfliktů, kterým je jeho jinak silná osobnost vystavována.

Brzy se jejich role v rodině rozdělili. Nejstarší bratr se začal specializovat na chod země zevnitř a její udržení. Raphael se o tuto problematiku zajímal také, koneckonců... byl druhý v pořadí a kdyby se cokoli pokazilo, padlo by to na jeho hlavu. A zde začaly první problémy. Tehdy teprve 12 letý chlapec viděl nedostatky v řízení země tak jasné a varovně blikající, že se poprvé začal s rodiči dohadovat o změnách, po kterých jimi nastavený a udržovaný systém volal. Ale marně. Jeho otec naopak nabyl dojmu, že je Raphael až příliš skeptický a měkký na takové postavení. A tak to začal ze svého syna pomalu dostávat. Nejprve ho podroboval několikadenním hladovkám, když zrovna přišlo u večeře na řeč o chodu země a on měl námitky. Poté od něj odtrhl Árese, tehdy ani ne půlroční vlče... Trápil ho hladem, zákazy jinak uvolňujících aktivit - jízda, šerm, čtení, malování (téměř všechny jeho obrazy z té doby jeho otec spálil...) atd. Když to však nestačilo a Raphaelův odpor sílil v několika dalších aspektech, začal toho chlapce bít. A dlouho trvalo, než si druhorozený jeho syn uvědomil, že hlasitý odboj proti jeho moci nepomůže... Hned co nastoupil na akademii, začal se pohybovat v hranách norem jeho rodinou nastavených a tak se na své patnácté narozeniny stal jedním z nejmladších členů z řad vzbouřenců. Tehdy to málem doma ruplo, jeho vlastní rodiče jej nechali unést a mučit, aby se dozvěděli pravdu, ale zkuste zlomit bytost, která má v genech vepsanou prudkost, nezlomnost, smělost a hlavně tvrdohlavost. Tehdy nic nevyzradil - několik dní byl držen ve tmě, políván vodou (odsud má také onu vzpomínku na bezmoc a pokus o jeho smrt), bičován a jinak týrán. No vrátil se z té tmavé kobky jako vítěz...

Nedoznal se ke svým prohřeškům, ale dal vzbouřencům dostatek informací, s nimiž by mohli pošpinit jméno jeho rodiny... jeho jméno. Avšak jeho únava a stres z celé situace se promítl na jeho vlasech... jak z jedné dávky krve musel využívat své schopnosti regenerace a odolávat jedu proti přeměně současně, zesvětlaly mu nad čelem 3 pramínky jinak tmavých kudrnatých vlasů. To jeho rodiče znovu dovedlo k pochybnostem. Museli vědět, že tak snadno se jejich syn vyčerpat nedá. Znovu nabyly podezření... a tentokrát se Raphael bál, že by to nemusel všechno tak najednou ukočírovat. Tak se obratem se vzbouřenci domluvil, jak mají informace od něj využít, aby nebyli prozrazeni... a hlavně... aby zcela neodepsal Evelynn kvůli jednomu přešlapu... pořád to byla jeho sestra! Ač v jistém slova smyslu dost odtažitá... A když se vše vydařilo, Eve přebrala jeho místo - pod podmínkou, že se však nikdy nedozví o Raphaelově působení v jejich řadách taktéž - on se mohl znovu začít soustředit na obnovení důvěry u rodičů. A když si ji získal, kvůli obratnějšímu jazyku, než starší bratr, mu bylo dovoleno vycestovat a zkusit si teoretické znalosti diplomacie v akci. Nejprve po jejich zemi, pod dohledem otce, poté napříč sousedními zeměmi - pod dohledem matky, až se nakonec dostal k procestování celého magického světa pouze za doprovodu několika významných diplomatů z jejich země. A to znamenalo i mnohem více svobody mimo vyjednávání - tehdy se Raphael dokázal spojit se vzbouřenci všude. Zjistil, jak to kde funguje, kolik mají kde lidí a spoustu údajů důležitých pro větev v jejich říši. Tak se stal prakticky dvojím agentem - divokou kartou. Kterou si celou dobu jeho rodiče mysleli, že mají pevně v rukou, zkrocenou a vytrvale čekající, no opak byl pravdou... Nyní se Raphael po roce vrací dostudovat, než se v jejich rodině stane důležitou součástí všech diplomatických jednání a zasedání... To by byl ve zkratce příběh prince z Natury. Na oko nevinného, leč proradného a nezlomného muže dvou tváří.

Raph se narodil jako druhý syn ze čtyř dětí do královské rodiny Natury. Od malička se držel svého staršího bratra a brzy s ním srovnal krok snad úplně ve všem. V šermu, lukostřelbě, jízdě na koni i mluvě. A velmi rychle si navykl předávat své zkušenosti i svým dvěma mladším sourozencům. Sestřičku například od miminka chodil pravidelně chovat každou volnou chvilku, rád jí vyprávěl pohádky nebo jí vykládal o tom, co se zrovna učili na hodinách o jiných rasách, diplomacii, historii nebo taktikách. Ačkoli ta maličká o tom nemohla tehdy mnoho vědět. Když povyrostla, přesvědčil rodiče i bratry, aby jí ve volných chvilkách učili boje. Sám to však nazýval hodinami tance. Neboť si na Eve uměl udělat čas každý den. A představa, že by jejich rodiče a služebnictvo sledovalo nebo mělo byť jen tušení o tom, kolikrát mladá princezna bojuje s mečem za zdmi paláce, rozhodně by to nedělalo radost... V kartách naopak nikdy nevynikal. Ač je hrával s bratry a výjimečně i s otcem v pracovně po obědě, neměl dar na skvělé počítání ani poker face pro tuhle hru tak typický a důležitý. Přesto se alespoň dotáhl do průměrného hraní vysoko postaveného draka. Umí nenápadně vytahovat a schovávat karty do rukávů atd. No není vždy posvícení...

Udržel své tajemství člena odboje, byl všude oslavován, když vyšlo najevo, že byl unesen vzbouřenci (nebyl, ale jeho rodiče pro svou věc potřebovali taky dobrý důvod pro veřejnost) a hlavně si získal jak důvěru rodičů - že o ničem skutečně neví - tak vzbouřenců - že je doopravdy neprozradí. A tak jeho pouť životem pokračovala. Začal se od něj trhat jeho nejmilejší sourozenec - malá sestřička. Nemohl s ní být tak často, jak by chtěl, kvůli škole, ale brzy se začal o celou její osobu zajímat víc... Až to onu noc, kdy zavraždila hraběte v jejich vlastním domu, prasklo. Zůstal stát jako opařený. Cítil, jak mu v hrudníku puká srdce. Věděl, že se tehdy s rodiči pohádal vůbec kvůli nápadu, že by byl pro malou Evie skvělou partií do budoucna, netušil ale kam až jejich rodiče budou schopni zajít. Chtěl je ten večer zabít. Jenže hlava mu radila zůstat se sestrou, pomoct zamést stopy a tím bylo i pár nezajímavých zmizení služebnictva, které by byť jen mohlo tušit, kdo za to může a podobně... musel svou sestru ochránit. Tehdy to vše udělal tak, aby jediné podezření padlo na onoho strážného. Znal tyhle hry. Země musí mít svého viníka a nikdo se nebude ptát, jestli to tak skutečně bylo, pokud soud potvrdí obvinění a vznese rozsudek... tehdy to bylo poprvé, co jednal proti zájmům vzbouřenců. Pro ochranu své sestry. A taky za to pěkně zaplatil. Na jedné ze schůzek byl postaven před radu a znovu podroben zkoušce výdrže. Jenže on věděl, že to, co udělal, musel udělat. A tak i když téměř vyčerpaný, opět udržel své tajemství. Vyzradil jen jedno. Ač to byla jeho sestra... vyzradil, co udělala a proč.