Koníčky

móda

- Jejím největším koníčkem je právě móda, nejenom že Rie miluje šití a oblékání, ale také o tom ráda píše.

zlepšování dovedností

- Riann se snaží být ve všem perfektní, nejlepší, ale své schopnosti a pouto se svým sprituálním zvířetem se snaží zlepšit kvůli sobě ne okolí, je to pro ní dar, kterého si nejvíc cení.

Extra fakta

- kulhá na pravou nohu - po tom co si při výbuchu přetrhala vazy v pravé noze občas především když je delší dobu na nohách začne kulhat kvůli bolesti, která se jí v té noze po delším stání ozývá.

- na levé paži má jizvu, kterou si také odnesla po výbuchu, shodou náhod na tom místě mívala i svoje sprit. zvíře v klidovém stavu...

- trpí nočními můrami a pravidelně se vrací ve spánku k tomu osudnému dni, kdy přišla o nejdůležitější věc ve svém životě, proto nerada chodí spát a občas trpí nespavostí.

- na krku nosí náhrdelník se srstí své mrtvé pandy, nikdy ho nesundavá

- trpí nemocí sprituálního zvířete - pokud nebude tlumit tuto nemoc lidskou krví, začnou se u ní projevovat halucinace a jednoduše "zešílí"

Silné stránky

hra se slovy

- Jestli je v něčem Rie opravdu dobrá, tak to jsou slova, nejenom že dokáže skvěle psát, ale zároveň jakékoliv slovní hrátky nebo třeba i hádky vyhrává, protože to se slovy prostě umí.

šití

- Riann se už jako menší naučila šít a postupem času se v tom zdokonalila, její rodina byla chudá na to aby si mohla dovolit nosit nové oblečení, ale zároveň Rie měla odmala slabost pro módu tak se naučila oblečení vyrábět/upravovat sama.

upřímnost

- tohle je slabina a výhoda zároveň, ale Rie díky své upřímnosti ostatním dokáže dost dobře dát najevo svůj názor - převážně ten negativní, lehce si díky tomu vytvoří nepřátelé, ale na druhou stranu jí většinou dají pokoj.

Riann Elyse Christine Avrill

Věk: 21 let

Fc: Leighton Meester

Umělecké jméno: Saphire ( Sapphire je jméno jejího mrtvého sprit. zvířete, začala ho používat jako své umělecké jméno)

Rasa: Affinitas - sprituálním zvířetem je lasička Ársíe

Původ: Sanitas

Postavení: občan

práce: novinářka

Orientace: heterosexuál

Pohlaví: žena

Fobie

- bojí se, že znova přijde o pouto se svým sprit. zvířetem, že o něj zase nějak přijde a už by to nepřežila...

- také se bojí že ostatní uvidí její zranitelnost, kterou tak pracně skrývá pod maskou perfektní novinářky.

Co má ráda

příroda

- Rie miluje přírodu, je to pro ní jediné místo kde si může dovolit být sama sebou, ale také miluje hlučné akce, kde se naopak může věnovat práci

květiny

- Riann miluje květiny, nejvíce ze všeho slunečnice

Co nemá ráda

vzbouřence

- to vzbouřenci mohou za to, že její sprituální zvíře je po smrti, nenávidí je více než cokoliv na světě a svojí nenávist vůči nim se nebojí dávat najevo.

hlasité rány

- možná za to může její trauma, ale hlasité rány v ní vyvolávají úzkosti a neklid

Slabiny

nedůvěra

- Riann si od ostatních udržuje odstup nejenom kvůli strachu ze ztráty, ale zároveň si vůči ostatním vytvořila nedůvěru a podezíravost.

lidská krev

- díky své nemoci a kletbě je závislá na lidské krvi, bez její denní dávky se pomalu stane nebezpečná pro sebe a pro své okolí kvůli halucinacím, které nemoc způsobuje, je to její největší slabina

 Árie

- její sprituální zvíře, kvůli minulosti má strach že o něj zase přijde, nedá na něj dopustit a potřebuje ho mít neustále u sebe

Ochranářská a loajální k lidem které miluje, manipulativní a pomstychtivá potvora ke všem ostatním, nebo minimálně k těm co jí k tomu dají důvod. I přesto že je extrovertní málokoho si pustí k srdci, od všech si drží odstup, protože se díky tomu cítí komfortně, nepřipouští si své chyby, je přesvědčená že je její chování správné nehledě na následky. Taky je velice všímavá a málo co jí unikne. Dokáže myslet strategicky a ve všem najde řešení, stresové situace a změny jí nedělají sebemenší problém, svému okolí se přizpůsobí rychle a pod stresem přemýšlí o to lépe. Rie pro okolí působí může působit přátelsky, ale málokdo snese její panovačnou povahu. Možná se navenek usmívá, ale často to je jen přetvářka...

Riann je složitá osobnost, miluje přírodu stejně jako hlučná místa, extrovert co si někdy přeje ze všeho nejvíce samotu, i když je obklopena lidmi stejně se cítí sama a prázdná. Je přátelská stejně jako pomstychtivá. Laskavost pro jí je jen prostředek v manipulaci a nevěří na hezká gesta, nikdo se nechová hezky bez vedlejšího úmyslu. Na první pohled neškodná, ale má jedovatý jazýček, moc dobře si uvědomí co říká, jen jí je prostě jedno že vám svými slovy ublíží. Když se cítí ohroženě, začne všude kolem sebe kousat - ne doslova, ale stačí málo aby se cítila v ohrožení a pak se začne bránit, nechce aby někdo zahlédl její pravou tvář, protože si pak připadá zranitelná a svojí zranitelnost skrývá za perfektní úsměv, perfektní oblečení, za svoji perfektní masku. Když něco chce nic a nikdo jí od toho neodradí, jde si za svými cíli nehledě na překážky, když něco chce neštití se udělat téměř cokoliv aby toho dosáhla, za toto negativní vlastnost vděčí převážně své ambiciózní a vytrvalé povaze. 

Necítila se slabě, ba naopak. Když Riann dosáhla svých třinácti let, už preventivně lidskou krev pila, aby se získáním sprit. zvířete nedostala tolik obávanou nemoc sprituálního zvířete i přesto že se jí to příčilo nic riskovat nechtěla a také se brzo konečně dočkala. Poslední roky myslela snad jen na to, jaké zvíře bude to vyvolené, s kým ten vztah naváže? Tak moc se na to těšila až tomu nemohla uvěřit když ten den přišel. Když Rie seděla na louce a trhala kvítí na věneček co pletla pro svojí mladší sestřičku. Pohádali se a Rie se jí chtěla omluvit, jako starší setra, by měla udělat ten první krůček, navíc je nerada rozhádaná se svými sourozenci. Pokračovala v pletení když najednou jí oslepilo zářivé bílé světlo a o chvilku později se před ní objevila červená panda. Rie na ní nejdřív zmateně a nevěřícně koukala, než jí došla ona skutečnost, že jejím sprituálním zvířetem, je tato malá chundelatá medvědí šelmička. Strávila s ní hodiny než společně zašli domů. Tento den je pro každou affinitas velice výjimečný a ani Rie na něj nikdy nezapomene, Sappie její sprituální zvíře, naplnila prázdné místečko o kterém ani nevěděla, že existuje. Od té chvíle z nich byla nerozlučná dvojka a po tom co Rie musela nastoupit na univerzitu a opustit svojí rodinu, se jejich pouto o to více prohloubilo. Sice se zase viděla se svými staršími sourozenci, ale už to nebylo takové...Každý z nich měl své kamarády, svojí skupinku přátel a ona si také po čase našla své kamarády. Na univerzitě se jí líbilo, milovala to město, ale nenáviděla ten fakt, že tam není ze své svobodné vůle,, ale z donucení. Roky plynuli a aniž by si uvědomila jak, Rie se ocitla ve třetím ročníku, se svými spolužáky se potulovala během jednoho jarního odpoledne po náměstí, zašli se podívat na představení co se tam odehrávala.

Když jí propustili z ošetřovny po pár týdnech, bylo to o to horší, ty lítostivé pohledy, šeptání...Všechno jí nesmírně vyčerpávalo, každý pohyb, každý den, sama věděla že tak pokračovat nemůže... Rie nevěděla jak dál žít, napadlo jí jenom jedno řešení...Stála na okraji školní věže, pád by jí zabil, stačil jen krok a dostane osvobození po kterém touží, chtěla to udělat, nechtěla se nadále cítit tak sama, ta prázdnota jí zabíjela, udělala ten jeden krok, ale smrti se nedočkala. Zachytila jí ruka jejího staršího bratra. Zachránil jí život a ona mu to nemohla odpustit, její sourozenci věděli čím si prošla a i přesto že se snažili, nic nepomohlo aby se cítila lépe, Rie se zlobila na všechno a po tomto se nejvíc zlobila i na svého staršího bratra, který na ní po tomto všem dost dohlížel, málokdy jí nechal o samotě a ona se už znova nepokoušela připravit o svůj život... Bylo to zbytečné když za zády měla svého bratra, navíc si aspoň trochu uvědomila, že by tímto činem ublížila dalším...Přesto stále nedokázala vydržet mezi stěnami skoly, univerzita jí připomínala vše o co přišla. Kroky jí čím dál více vedli mezi lesy, k divoké řece nebo k vodopádům, trávila čas na klidných místech bez lidí kolem Během letních prázdnin, když posedávala v lese, někdo jí sledoval, cítila tu přítomnost malé lasičky. Nejdřív se jí neukázala, ale kdykoliv Rie na to místo zašla, věděla, že tam je, po čase se jí už nebála ukázat, ta malá šelmička byla jedinou společností kterou Rie neodháněla právě naopak - vyhledávala jí.

Začali o ní kolovat pomluvy a všemožné drby, plno spolužáků z ní udělalo blázna, ale Riann už dál nechtěla být tou šedou myškou, nechtěla se skrývat před pozorností naopak jí vyhledávala. Úplně se změnila a místo toho aby ty pomluvy dál tiše snášela, začala se bránit a neštitila se ničeho. Na začátku pátého ročníku se rozhodla plně využít své schopnosti, dřív předtím než si od ní všichni začali držet odstup, když ještě byla šedou myškou ve škole, nenápadná dívka která není hrozbou, vyslechla si poměrně dost tajemství, které se její spolužáci snažili udržet, nikdy o tom nikde necekla, neviděla důvod, ale teď na to změnila pohled. Začala o tom psát tajně, své články pojmenovala "elixír pravdy" a psala o drbech jejich spolužáků, proč by měla být jediná kterou ostatní odsuzují? Chytlo se to, spolužáci to opravdu četli, brzy jí i sami spolužáci dávali typy na drbi - nikdy a nikdo ale nezjistil kdo za tím stojí a takto to pokračovalo až do posledního ročníku. Po Univerzitě se Riann domů už nevrátila, posílala si dopisy s rodiči, ale nemohla tam, příliš by jí to bolelo, příliš by jí to připomnělo co ztratila...Navíc si tuto zemi zamilovala a brzo si našla i místo jako novinářka.

Jednoho nádherného letního dne, přivedla mladá žena na svět krásnou holčičku - Riann, nebyla však jediné dítě v rodině ba naopak se to u nich doma jenom hemžilo. Rie měla dva starší sourozence, sestru a bratra, postupem času jí přibili také tři mladší sourozenci. Riann si už od mala užívala život, lítala po loukách, ke všem se chovala přátelsky, trávila čas především se svými sourozenci. ostatní děti si s nimi moc hrát nechtěli, malá Rie to zezačátku nechápala, ale jak plynul čas došlo jít to. Jako velká rodina měli málo peněz, často bylo sotva na jídlo, oblečení nosila po sourozencích a po ní to zdědili zase mladší sourozenci. Byli chudí a děti dokáží být krutí, za zády o nich kolovali pomluvy, do očí se jim smáli. Ze začátku to vyřešili vždycky její starší sourozenci, bránili svoji rodinu, ale pak jí museli opustit a nastoupit na univerzitu, nejdřív její nejstarší sestra, najednou se Rie cítila trošičku osaměle, ke komu si teď bude chodit pro radu? Ale furt měla ostatní, o rok později odešel její bratr a najednou byla doma nejstarší z dětí, většina zodpovědnosti padla na ní. Riann se zezačátku na výsměch ostatních dětí snažila nereagovat, ignorovat to a chovat se k nim laskavě, přesně jak jí to učila maminka...Schytávala výsměch a přitom se snažila být dále přátelská, pak zjistila, že to takhle dál nejde, její pohár trpělivosti přetekl a na kousavé poznámky začala odpovídat stejně kousavě, najednou se začala bránit a ten pocit se jí líbil. 

Se zájmem pozorovali dragonis a jejich ukázku živlů, když najednou výbuch...Smích se změnil v pláč, všude byl kouř a oheň. Vše se odehrálo tak rychle, v jednu chvíli Rie hladila Sappie, svojí červenou pandu a v následujícím okamžiku, jí tlaková vlna odhodila a Rie dopadla tvrdě na zem. Když se vzpamatovala, vše viděla rozmazaně, v uších se jí ozývalo jenom odporné pískání, z hrudníku se jí ozývala ostrá bolest při každém nádechu a výdechu, kvůli kouři nemohla zabránit kašli, který jí bolest na hrudi jenom zhoršoval, přesto všechno do davu volala jedno jediné jméno...Pátrala očima po tom jediném stvoření o které se v tu chvíli bála, pokusila se zvednout, ignorovala ostrou bolest v kotníku i svá zlomená žebra, zděsila se při pohledu mrtvých kolem sebe, nevšímala si proseb o pomoc ani kousků těl, které výbuch roztrhal, Riann potřebovala najít svojí Sapphine, své sprituální zvíře, ale věděla to ještě před tím, než to nebohé stvoření našla, ještě před tím než viděla to malinkaté tělíčko červené pandy, věděla, že je něco špatně...Doběhla k ní, nebo lépe řečeno dokulhala, snažila se jí zachránit, ale bylo pozdě...V životě Riann necítila větší bolest, chtěla umřít, proč Sappie jo a ona ne? Neměli být parťáci do konce života? Následující měsíc má Rie v mlze, nedokázala normálně fungovat, neměla energii na to žít. Pamatuje si občasné návštěvy zdravotní sestry co jí pravidelně kontrolovala nejenom kvůli zlomeným žebrům, ale také silnému otřesu mozku a přetrhaným vazům co měla na pravé noze. kromě dalších odřenin a povrchových ranách, byla téměř zdravá. Všichni jí neustále opakovali jaké má štěstí, že přežila, ale Rie to nemohla poslouchat, nikdo z nich jí nechápal, nikdo z nich nevěděl, že si přála být mrtvá, že přežití této tragédie pro ní bylo spíše prokletí.

Riann poznala že se jedná o sprituální zvíře, to je věc kterou affinitas poznají, sprituální zvířata se chovají jinak... Po pár měsících měla Riann zase nějaký cíl i přesto, že se jednalo o maličkost, přesněji se snažila zjistit komu tato lasička patří, nebo spíše patřila, probudilo to v ní aspoň malinkatou chuť k životu. Zjistila že má s lasičkou společného více, než si myslela - měli především stejně tragický příběh, oba přišli o to nejdůležitější během útoku vzbouřenců. Riann si jí vzala k sobě, starala se o ní, nechtěla jí nechat samotnou, navíc obě prožívali stejnou bolest, chápali se navzájem... Po pár měsících se opět stalo něco nečekaného a neuvěřitelného. Začal její čtvrtý ročník, najednou jí její lasička dokázala propůjčit schopnosti, najednou se s ní Rie dorozuměla, zvládly si číst myšlenky...Tomu zjištění ani jeden z nich nemohl uvěřit, dokázali podruhé navázat pouto? Je to vůbec možné? Jediné co Riann věděla, bylo to, že od doby co tu lasičku Árie potkala, nezdál se jí svět už tak temný, ta malá potvůrka v ní probudila touhu k životu zase...Sice tu prázdnotu po jejím prvním sprituálním zvířeti zaplnit nemohla, ale aspoň to už tolik nebolelo...Radost z toho však opadla když Riann začala být paranoidní, přidali se k tomu i výkyvy nálad a brzo na to halucinace...Všechno vyvrcholilo, když na školní chodbě napadla svojí spolužačku, myslela si že jí chce zabít Árie, nemohla znova přijít o své sprituální zvíře, málem jí tam udusila, než jí od ní odtrhli. Na ošetřovně zjistili příčinu jejího chování a tak byla Árie odvázaná na lidskou krev - postihla jí nemoc spirituálního zvířete, protože její druhé pouto bylo navázáno bez lidské krve.